O kvalifikaci na Mistrovství světa 2018 v Rusku

Když nám v tom posledním zápase dal Ekvádor gól, neměli jsme už co ztratit. Jen jsme útočili. Nikdy jsme tam ještě nevyhráli a báli jsme se. Říkal jsem si: 'Jsme v pytli.'

Přemýšleli jsme i o tom, co by se stalo, kdybychom se nekvalifikovali. Pravděpodobně by nás do Argentiny už nikdy nepustili. Bolelo by to. Naštěstí vše dobře dopadlo.

O přípravě na Mistrovství světa 2018 v Rusku

Nepočítám dny. Naopak doufám, že čas bude plynout co nejpomaleji, jelikož se musíme řádně připravit. Čím pomaleji, tím lépe. Potřebujeme se lépe sehrát, dosáhnout většího porozumění při kombinaci a tvrdě pracovat.

O Mistrovství světa 2018 v Rusku

Jedná se o dobrou výzvu a to nejen pro mne, nýbrž i pro mé spoluhráče a všechny v reprezentaci Argentiny. Získat tuto trofej je pro nás prioritou už několik let a uděláme vše pro to, aby se nám to letos podařilo. Nemůžete jen tak nosit národní barvy a čekat, že se vám dostane respektu. S něčím takovým přichází velká zodpovědnost.

Upřímně bych některé trofeje, jež jsem vyhrál s FC Barcelonou, vyměnil za trofej pro mistra světa, jelikož je to pohár, který jsem dosud nezískal. Nicméně nepochopte to špatně, nadále chci s klubem triumfovat ve všech soutěžích. Jakmile člověk něčeho dosáhne, chce toho ještě víc. Přesně tak se cítím. Bylo by opravdu speciální, kdybychom naši kletbu konečně zlomili.

Před pár dny jsem se bavil s kamarádem. Řekl mi: 'Poslouchej, Leo, kdybys tenkrát zvolil Španělsko, už bys měl těch trofejí několik.' Já mu odpověděl, že by to nebylo to samé. S Argentinou to může být jedinečné.

Pamatuji si, že i trenér španělského národního týmu do 17 let mi neustále opakoval, že mohu nastoupit, ale ta myšlenka mi nikdy nepřišla na mysl.

O šancích Argentiny na Mistrovství světa 2018 v Rusku

Věřím tomu, že MS vyhrát můžeme. Skutečně. Do tohoto výběru vkládám velkou důvěru. Každý den makáme a máme spoustu zkušeností. Ale musíme být klidní. Nesmíme jít ven a tvrdit: 'My všechny naše soupeře porazíme, protože jsme nejlepší.' Realita je totiž taková, že nejsme.

V Rusku budou hrát lepší týmy než my. Ano, bez sebevědomí to daleko nedotáhneme, ale zároveň musíme být pokorní. Půjdeme si za svým snem, ať už nám stojí v cestě kdokoli. Hráče na to, abychom to vyhráli, máme.

Jedna z klíčových věcí bude získat z prvního zápasu všechny tři body. Díky tomu dosáhneme určité sebejistoty a mírné pohody.

Naše skupina není v žádném případě snadná. Island na Mistrovství Evropy ukázal, že může potrápit kohokoli. Kvalifikovali se přes Chorvatsko, které je naším dalším protivníkem. Pokud jim necháte míč, budou výrazně dominovat, neboť mají fantastické záložníky. Jsou jako Španělsko, byť o úroveň níže. A Nigérie... ta nám vždy způsobila velké problémy. Jedná se o obtížnou skupinu, ale věříme si. Jednoduché to není nikdy.

Island praktikuje podobný styl jako ostatní severské země. Uzamknou se na vlastní polovině, zhustí prostor a čekají na vaši chybu. Bude tedy třeba, abychom byli trpěliví, rychle posouvali balon ze strany na stranu a počkali si, až se otevře skulinka. Na EURU předváděli skvělé výkony. Tehdy byli překvapením turnaje, teď už ne. Každý ví, jak nebezpeční jsou. Přeci jen vyhráli kvalifikaci.

Argentinští fanoušci si musí uvědomit, že nejsme největšími favority. Šanci však rozhodně máme.

O největších favoritech na Mistrovství světa 2018 v Rusku

Brazílie, Španělsko a Německo. To jsou největší kandidáti, týmy s nejlepší formou.

O některých hráčích

V utkání se Španělskem mě přesvědčil Maximiliano Meza, z našeho pohledu byl nejlepším fotbalistou na hřišti, hlavně tedy v první půli. Dále se mi líbil například Cristian Pavón, který dokáže vyvinout velkou rychlost a především neběhá jen tak bezdůvodně. Na křídle je výborný a může být rozdílový v situacích jeden na jednoho.

O Francovi Armanim vám toho moc neřeknu, jelikož jsme spolu měli jen jeden jediný trénink.

Co se Gonzala Higuaína týče, tak on je naprosto v pořádku. Nedávno nám vyprávěl o tom, co se stalo, když byl u porodu svého syna. Na budoucnost se těší, ale je klidný. Není to o pomstě, nýbrž o příležitosti, již musí chytnout za pačesy. Zastáváme se ho jako koholi jiného. Fanoušci jsou někdy příliš tvrdí.

O kritice

Tato kritika nám pomohla být silnější.

O popularitě a snech

Postupem času si na změnu zvyknete. Na to, že vyjdete ven a lidé vás poznávají, ví, kdo jste, ale zároveň se k vám chovají slušně, což je skvělé. Ani v tom nejlepším snu jsem si takovýto život nepředstavoval. Mou největší touhou bylo hrát za CA Newell's Old Boys v nejvyšší argentinské lize. Pak, když jsem přestoupil do FC Barcelony, jsem chtěl si alespoň jednou zahrát na Camp Nou. Nikdy jsem však netušil, že vše dopadne takhle dobře.

O tom, že ho lidé poznávají

Je krásné, když se s vámi chtějí fotit i malé děti. Moc si to užívám. Jsem vděčný všem fanouškům. Samozřejmě však existují i momenty, kdy bych rád chodil po ulici bez toho, aniž by mě někdo poznal.

Občas se stává, že jsem s rodinou a lidé začnou nahlas křičet mé jméno, což mě uvádí do rozpaků. V takové chvíli chci být pouze s nimi, ovšem rozumím tomu. Nevyhledávám pozornost, ale zvykl jsem si na to.

O jeho synu, Thiagovi

Thiago tuší, kdo jsem. Párkrát se stalo, že jsme spolu něco dělali a nějaký fanoušek na mě začal mluvit a on se na něj díval podivně. Nicméně fotbal miluje. Sledujeme spolu různé zápasy. Hodně se změnil. Miluji trávení času s ním.

Vzpomínám si, že dříve ho fotbal tolik nebral, tak jsem ho do něj nenutil. Jednoho dne si ho však zamiloval a chtěl pořád jen hrát. Někdy jsem měl to nutkání mu poradit, kam se postavit, jak se v dané situaci zachovat, ale udržel jsem se.

Chce, abych s ním hrál videohry. Sem tam mě to štve, protože pak neumí přestat. Já jsem jiný, než jsem býval. Nevydržím u toho celý den a ani nejsem tak dobrý. Uměl jsem každou hru, ale už ne.

Thiago a Benjamin (dítě Luise Suáreze; pozn. přek.) jsou spolu pořád. Bydlí kousek od nás a rovněž navštěvují stejnou školu, takže společně tráví dost času. Někdy je vyzvedneme ze školy a jdeme něco dělat.

O jeho rodičích

Vždy jsme byli jednotná rodina, a tak nás nerozdělilo ani odloučení. U nás to fungovalo tak, že poslední slovo měla většinou mamka, jenže ve chvíli, kdy se vyjádřil i taťka, jste věděli, že je něco už opravdu špatně.

O zranění Sergia Romera

Mrzí mě, že se zranil. Nikdo nechce přijít o Mistrovství světa, obzvláště s takovým zraněním. Řekl nám, že rekonvalescence bude trvat maximálně dva až tři týdny. Nicméně Sampaoliho rozhodnutí rozumím.

O Javieru Mascheranovi

Viděl jsem Mascherana trénovat. Sezóna pro něj skončila o něco dříve, tak se k týmu připojil přede mnou. Nic se nezměnilo, můj názor na něj je pořád stejný. Pořád chce hrát, trénovat, posilovat a dychtí po trofejích. Pro své spoluhráče by se rozkrájel.

O Jorgem Sampaolim

Sampaoli toho ví o fotbale mnoho. Hru čte z pozice trenéra velice dobře a má jasné vize a nápady. Naštěstí s ním teď můžeme trénovat a hovořit o plánech. Něčeho takového se nám doposud nedostalo.

Nemyslím si, že je špatné, když se trenér ptá, co si o tom hráč myslí, ale já se z tohoto hlediska nerad vyjadřuji. Tato komunikace však pomáhá oběma stranám se zblížit. Občas vidí někteří hráči něco, co kouč ne. Jsme v tom všichni společně.

O Andrésu Iniestovi

Jak mě, tak všem fotbalovým fanouškům bude Andrés Iniesta chybět. Neumím si představit, že ho každý den neuvidím na tréninku, každý víkend na zápase... Zanechá za sebou velkou stopu. Jedná se o unikátního hráče, téměř nenahraditelného.

O Diegu Maradonovi

Jsem šťastný, když o nás Diego mluví kladně. Asi máte představu, co pro nás El Diego znamená. Ve chvíli, kdy nás podporuje a věří nám, jsme nadšení. Lidé ho poslouchají. A tak fakt, že do nás vkládá důvěru, je pozitivní.

Rádi vzpomínáme na časy, kdy nás trénoval. Bohužel to neskončilo nejlépe, ale byli jsme za něj rádi.

O jeho dalších plánech

Čím dál tím více je mi jasné, že v Evropě budu nosit pouze barvy FC Barcelony. Přemýšlím i o tom, že bych se vrátil do Argentiny, klidně i jen na šest měsíců.

Jediný klub, za nějž bych nastoupil, je Newell's. Jako malý jsem si přál si jednou zahrát na El Colosu (nyní Estadio Marcelo A. Bielsa; pozn. přek.). Vzal bych s sebou tátu, bráchu a kamarády. Takhle jsem si představoval svůj život. Ale osud měl jiný nápad... Za první tým Newell's Old Boys jsem nehrál, což je jeden z důvodů, proč bych se tam chtěl vrátit.

O jeho talentu

Pokud se tu bavíme o driblování a kontrole míče, za to mohu děkovat jen Bohovi. Já potom tvrdě pracoval a snažil se tento dar vypilovat. Udělal jsem všechno pro to, abych uspěl. Moje práce nepřestala ani v Barçe, naopak jsem začal makat ještě více. Toužil jsem po zlepšení. Jedinou překážkou byla pravá noha. Ale i to jsem teď překonal. Bez Boha bych však na této úrovni nikdy nehrál.

Myslím si, že se stále mohu zlepšit, například ve volných přímých kopech nebo penaltách. Pokud se na to budu stoprocentně soustředit, rozhodně to je možné.

O jeho oblíbeném hudebním žánru

Poslouchám zkrátka to, co se mi líbí. Mám rád moderní muziku, reggae, rock and roll, prostě všechno.

O nakupování

Nakupovat oblečení mi nevadí, dokonce mě to baví, ale pouze přes internet, nikoli v obchodě. Nesnáším to. Hledat, zkoušet si to... Nic pro mě.

S ženou je to ještě horší. Řeknu jí, že s ní půjdu, ale pak se akorát zbytečně naštvu. Jsem zvyklý chodit rychle a to za každé situace, takže mi tohle vadí. S dětmi jít do obchodního centra nemohu, protože jakmile nás zastaví fanoušek, končíme.

O jeho přízvuku

Nikdy jsem svůj přízvuk neztratil. Když jsem dorazil do Španělska, lidé mi někdy nerozuměli, tak jsem to řekl jako oni a pak jsme se mohli bavit. Jakmile jsem se však dostal do prvního týmu, zapomněl jsem na to. Mluvil jsem přirozeně se všemi a problém se zatím nevyskytl.

O škole

Školu jsem dokončil v Barceloně. Argentinu jsem opouštěl po osmé třídě. V tom roce jsem dokonce propadl a věděl jsem, že už se nikdy nevrátím. Nesnášel jsem školu. Pak jsem se dostal do La Masie a chodil jsem do stejné školy jako ostatní. Začal jsem se učit, nekašlal jsem na to, ale vůbec mě to nebavilo. Pořád jsem se hádal s taťkou. A věděli to i učitelé. Někteří to o mě i na veřejnosti prozradili.

O Copa América 2007

Užil jsem si ten turnaj, ale i tam jsme padli ve finále. S Riquelmem jsme měli velmi silný tým. Počasí ve Venezule ovšem bylo šílené. Takové vedro jsem zažil jen málokde.

Z hlediska herního projevu jsme rozhodně byli nejlepším týmem. Brazílie postoupila přes Uruguay za pomocí obrovského štěstí... a pak ve finále přišel Dani Alves a svým gólem nás zničil.

Uruguay nedala proti Brazílii penaltu a ještě předtím dal Júlio Baptista zvláštní branku. A byl konec.

 

Zdroj: fcbarcelona.com, reddit.com
Foto: fcbarcelona.com

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit.