Luis Suárez

 

Vizitka hráče

Celé jméno: Luis Alberto Suárez Díaz
Datum narození: 24. ledna 1987 (29 let)
Místo narození: Salto, Uruguay
Národnost: uruguayská
Výška: 182 centimetrů
Pozice: střední útočník
Silnější noha: pravá
Číslo dresu: # 9
V klubu od: 11. července 2014
Smlouva do: 30. června 2019
Agent: Pere Guardiola
Oděvní sponzor: adidas

 

Životopis

Charakteristika

Suárez je hrotový útočník, který vytváří gólové příležitosti svou silnou střelou, vzdušnou obratností a výjimečnou technikou. Harry Redknapp, bývalý kouč Tottenhamu, prohlásil, že Suárez může hrát jako koncový hráč i jako podhrot. Současný lodivod uruguayského národního celku, Óscar Tabárez, nazval Suáreze "skvělým útočníkem a elitním hráčem mezi světovými kanonýry". "Je inteligentní a v Ajaxu se mu dostalo skvělého vychování," dodal jeho bývalý nadřízený u Liverpoolu, Kenny Dalglish. Ikona liverpoolského celku, John Aldridge, řekl, že jeho schopnosti, mu umožňují dostávat se do pozice ke skórování nebo uniknout obráncům. Suárez byl několikrát pochválen za svou pracovitost a rychlost, díky kterým dokáže hrozit i zpoza pokutového území. Kromě toho je i skvělým asistentem, což potvrdil v sezóně 2013/14, kdy nahrál na většinu branek Daniela Sturridge.

Marco van Basten, jej naopak zkritizoval za jeho tendence často dostávat žluté karty. Bývalý lodivod Ajaxu prozradil, že s hráčem měl napjatý vztah, ačkoliv uznal, že "Luis je nepředvídatelný, těžký na ovlivnění, ale to jej činí speciálním". Uruguayec sice může být v ofenzívě dominantní, ovšem své snahy mnohdy nedokáže přetavit v branky. I přes tuto slabou stránku však u svého druhého zaměstnavatele v Nizozemsku patřil k lídrům.

Mezi kaňky na jinak vynikajícím útočníkovi pak je třeba vyzdvihnout také několikrát omývané kousání a simulování, z něhož byl několikrát obviněn širokou veřejností. Jeho trenér, spoluhráči a jiní experti řekli, že právě tato reputace způsobila neudělení penalty ve správném případě. V lednu 2013 Suárez otevřeně přiznal, že v utkání se Stoke City z října předcházejícího roku filmoval, což vedlo tehdejšího manažera Brendana Rodgerse ke komentáři, že se jedná o "nepřijatelné" chování" a že bude prošetřován "interně" v klubu. Stejně tak byl napaden za úmyslné šlapaní na protihráče, což předvedl jak v Premier League, tak v Evropské lize. Španělská fotbalová stránka El Gol Digital jej v žebříčku nejvíce zákeřných fotbalistů zařadila na 5. místo.

Osobní život

Luis Alberto Suárez Díaz se narodil 24. ledna roku 1987 ve městě Salto na severozápadě Uruguaye a to jako čtvrté dítě. Má tři bratry a starší Paolo je rovněž profesionální fotbalista, v současné době působící v celku Comunicaciones v Guatemale. Se svou rodinou se v 7 letech přestěhoval do 496 kilometrů vzdáleného hlavního města a když mu bylo 9, jeho rodiče se rozvedli. V ulicích Montevidea rozvíjel své fotbalové dovednosti a k tomu si přivydělával jako pouliční zametač. Rozdíl mezi jeho životem v Evropě a chudobou, kterou opustil v pubertě, na něm zanechala známku v podobě agresivního chování na hřišti. Možná i proto se mu od uruguayské veřejnosti dostává více odpuštění oproti lidem mimo jeho rodnou zemi.

Suárez pochází ze smíšené rasy a veřejné záznamy dokonce tvrdí, že jeho dědeček měl černou barvu pleti. I proto se jeho babička, Lila Pirizová, mermomocí snažila o snížení osmizápasového trestu od anglické fotbalové federace, za opakované použití slova "negro" ve dvouminutové hádce s Patricem Evrou. Svému prarodiči prý říkal "mi negrito". The FA však tento důkaz ohodnotila jako nespolehlivý a trest mu zůstal.

V 15 letech začal Luis chodit se Sofiou Balbiovou, se kterou i přes různé životní nesnáze vydržel až do dnešního dne. Její rodina se v roce 2003 přestěhovala do Barcelony a Suárezovo zaměření na fotbal  . Ke svatbě došlo v roce 2009 a společně mají jednu dceru a jednoho syna. "Liverpool udělal všechno pro to, abych zůstal, ale hrát a žít ve Španělsku, kde žije rodina mé ženy, je mým celoživotním snem a ambicí. Věřím, že teď je správný čas," řekl po oznámení přestupu do Barçy.

Club Nacional de Football

Svou fotbalovou kariéru zahájil jako čtrnáctiletý v Clubu Nacional de Football. Svou pošramocenou pověst dal poprvé najevo v 16 letech, kdy uviděl svou první červenou kartu za úder hlavou do rozhodčího. Jednu noc pak byl spatřen v klubu, kde popíjel alkoholické nápoje a užíval si společenského života. Jeho tehdejší trenér mu vyhrožoval, že už si nikdy nezahraje, pokud nezačne brát fotbal více vážně. V květnu roku 2005 si jako osmnáctiletý odbyl debut v zápase Copa Libertadores proti celku Junior de Barranquilla. První gól zaznamenal v září téhož roku a celkem 10 brankami nastřílenými ve 27 zápasech nakonec Nacionalu pomohl k triumfu v uruguayské lize.

Suáreze si v Uruguayi všimla skupina scoutů nizozemského Groningenu, kteří zde sledovali jiného hráče. V utkání proti Defensoru, na němž byli, si nadějný útočník vybojoval penaltu a tu následně sám proměnil. K tomu pak ještě přidal zázračný gól ze hry a scouti po tomto jediném zápasu nabídli Suárezovi na konci ročníku přestup do nizozemské ligy, z kterého byl sám hráč nadšen kvůli své přítelkyni a současné ženě, která se o něco dříve přestěhovala do Barcelony a se svým partnerem udržovali vztah na dálku. Groningen za něj zaplatil 800 tisíc eur.

FC Groningen

Do země tulipánů dorazil Suárez v 19 letech a zpočátku mu tato změna dělala značné problémy, protože neuměl ani nizozemsky ani anglicky. Pomocnou ruku nabídl krajan a tehdejší spoluhráč Bruno Silva, který mu pomáhal s aklimatizací na život v Nizozemsku a hraní za nový tým. El Pistolero se poctivě učil velmi obtížný jazyk, kterým nizozemština beze sporu je, za což si od ostatních kolegů z mančaftu vysloužil respekt a uznání. Vedle branek si však s sebou z domoviny přinesl i disciplinární problémy. V lednu 2007 dal v průběhu 5 zápasů 4 branky, ale také uviděl 3 žluté karty a jednu červenou. Sezónu 2006/07 zakončil s 29 starty a 10 zásahy a Groningen skončil v tabulce Eredivsie osmý. Při své premiéře na evropské scéně proti Partizanu Bělehrad, která skončila prohrou Nizozemců 2:4, vstřelil jednu branku.

Po pouhém roce si Uruguaycova potenciálu všimli zástupci věhlasného Ajaxu Amsterdam, kteří za jeho služby nabídli 3 a půl miliony eur. Groningen však tuto nabídku odmítl, což Suáreze rozčílilo tak, že celou situaci dotáhl až před komisi zdejšího fotbalové svazu, známého pod zkratkou KNVB. 9. srpna 2007 byla hráčova žádost o přestup zamítnuta, nicméně tentýž den přispěchal Ajax s druhou nabídkou, tentokrát ve výši 7 a půl milionů, kterou už zeleno-bílí přijali.

Ajax Amsterdam

S celkem z hlavního města podepsal pětiletý kontrakt a první zápas v bílo-červeném dresu si připsal v utkání předkola Ligy mistrů UEFA proti Slavii Praha. Při svém debutu v lize dal jednu branku a při prvním představení na domácím hřišti, v Amsterdam Areně, dal branky rovnou dvě. V ročníku 2007/08 skončil Ajax druhý a Suárez, v té době člen smrtící dua s nejlepším střelcem Eredivisie, Klaasem-Janem Huntelaarem, v něm stihl odehrát 33 ligových utkání, v nichž dal 17 gólů.

V průběhu sezóny následující, s označením 2008/09, si kouč Marco van Basten povšiml jeho role při většině gólů De Godenzonen, ale stejně tak byl znechucen počtem žlutých karet, které Suárez dostával celkem pravidelně. V utkání s Utrechtem, jež skončilo výsledkem 2:0, uviděl v pořadí sedmou a dostal jednozápasový trest. Po hádce v poločasové přestávce se spoluhráčem Albertem Luquem kvůli zahrávání přímého kopu, jej potrestal i klub. A-tým tehdy skončil třetí a Suárez se 22 zásahy ze 31 odehraných mačů obsadil druhé místo v tabulce střelců za Mounirem El Hamdaouim z AZ Alkmaaru. V Ajaxu se stal hráčem roku.

Před ročníkem 2009/10 došlo ke změně na trenérské židli, když bývalého legendárního fotbalistu nahradil zkušený Martin Jol. Ten jmenoval Suáreze novým kapitánem. Pásku Uruguayec převzal od Thomase Vermaelena, který přestoupil do Arsenalu. A i s touto novou odpovědností začal hned ze začátku střílet góly jak na běžícím páse, když se na výhře 4:1 nad Waalwijkem ve druhém kole podílel hattrickem. O jeden zásah více dal v předkole Evropské ligy Slovanu Bratislava a v lize proti Rodě Kerkade a Venlu. Tomu nasázel tři branky v prvním poločase ve druhém vzájemném zápase té sezóny a dvojitý hattrick zaznamenal při rekordní výhře klubu 14:1 nad regionálním WHC Wezep v národním poháru. V jeho finále dal Suárez další dvě a stal se králem kanonýrů této soutěže. Finálový dvojzápas KNVB bekeru vyhrál Ajax celkovým výsledkem 6:1 nad Feyenoordem Rotterdam, ovšem znovu jim unikl mistrovský titul, tentokrát kvůli Twente Enschede. Tahoun týmu si však alespoň ke svým úspěchům zařadil Zlatou kopačku pro nejlepšího střele nejvyšší nizozemské ligy, když měl na svém kontě 35 gólů v 33 zápasech. Ve všech soutěžích dohromady měl gólů 49 a i ty mu pomohly při zisku druhého ocenění pro klubové hráče roku v řadě, k němuž ještě přidal trofej pro nejlepšího fotbalistu celé Eredivisie.

Po účinkování na Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice dal svůj stý gól za Ajax. Stalo se tak při domácí remíze 1:1 s PAOKem Soluň v předkole UEFA Champions League a Suárez se připojil ke klubovým legendám Van Bastenovi, Johanu Cruyffovi a Dennisi Bergkampovi, kteří rovněž překonali stogólovou metu. Svou útočnou formu potvrdil hattrickem do sítě De Graafschapu při vysokém vítězství 5:0. 20. listopadu však ve střetnutí s PSV Eindhovenem kousl do ramene Otmana Bakkala a od klubu dostal zákaz na dva zápasy, který mu federace posléze prodloužila na sedmizápasový. Pokuta v dosud nezveřejněné výši, kterou musel útočník zaplatit, šla na dobročinné účely a nizozemský deník De Telegraaf jej pojmenoval "Kanibal z Ajaxu". Sám hráč se poté za své chování omluvil na videu, které umístil na svůj oficiální facebookový účet.

I přes tento prohřešek však byl Ajax v kontaktu s několika evropskými velkokluby, kteří měli o Suáreze zájem. Dne 28. ledna roku 2011 pak byla oficiálně oznámena dohoda s Liverpoolem, který do pokladnice Nizozemců přihodil 26 a půl milionů eur. I přesto, že odcházel v průběhu svého trestu, se se svým bývalým zaměstnavatelem rozloučil v dobrém a v jednom ze zápasů mu byla uspořádána oficiální rozlučka. Při ní k němu mluvil trenér a ten pravil, že si přeje, aby tu mohl zůstat déle. Hráč pak poděkoval za projevenou důvěru a prohlásil, že se jednou do Ajaxu vrátí. Fanoušci následně svému oblíbenci aplaudovali skrze pokřik a k vidění byl i skvělý ohňostroj.

Liverpool FC

The Reds se Suárez upsal na pět a půl let do roku 2016 a na pár hodin se stal nejdražším přestupem v klubových dějinách. Příchod Andyho Carrolla, za kterého dostal Newcastle United zaplaceno 35 milionů liber, jej však posunul na druhé místo. Jihoameričan následně zažádal o číslo 7, čímž si nasadil laťku hodně vysoko, protože toto číslo nosily liverpoolské legendy v čele s Kevinem Keeganem a Kennym Dalglishem, tehdejším koučem LFC. Debut si odbyl 2. února v utkání se Stoke City, které na Anfieldu skončilo výhrou 2:0. Právě o druhý gól zápasu se postaral uruguayský střelec, který jej vsítil v 63. minutě přímo před zraky diváků na světoznámé tribuně The Kop. Okamžitě se stal jedním z nejlepších hráčů Liverpoolu a po 13 odehraných zápasech se 4 vstřelenými góly pomohl jeho vzestupu z 12. na 6. místo.

Poté, co se stal nejlepším hráčem na Copa Américe, zažil Suárez v sezóně 2011/12 zklamání. Dal pouhých 11 ligových gólů a jeho Liverpool skončil až na osmé příčce. I přes drobné úspěchy, kterým byly první hattrick (do sítě Norwiche na jeho stadionu), první trofej (ligový pohár) a 6. místo v anketě o Zlatý míč FIFA, se na tento ročník bude hlavně vzpomínat kvůli rasistickým urážkám na adresu Patrice Evry. Vinným ho uznal tříčlenný výbor FA v říjnu a udělil mu stopku na 8 střetnutí plus pokutu ve výši 40 tisíc liber. Suárez se proti tomuto rozhodnutí odvolal a na svůj Twitter a Facebook napsal, že je z obvinění naštvaný a popřel jakékoliv tvrzení. Po dlouhém stání a několika slyšeních však i přes podporu ze strany klubu asociace potvrdila výše vypsaný trest za "urážlivé výroky s odkazem na etnický původ nebo barvu pleti" vůči francouzskému obránci. Oba hříšníci se proti sobě utkali v únoru a při podávání rukou před zápasem si Suárez s Evrou odmítl potřást pravicí. Kvůli tomu se musel jak on, tak Dalglish veřejně omluvit. Další pauzu od fotbalu, tentokrát už jen na jeden duel, si odbyl poté, co směrem k fanouškům Fulhamu vztyčil prostředníček.

Další sezóna začala podepsáním nové dlouhodobé smlouvy a gólem do sítě Manchesteru City. Duel s mistrem z předchozí sezóny skončil plichtou 2:2. 29. září roku 2012 následoval další hattrick proti Norwichi. 6. ledna následujícího roku pak při pohárové výhře 2:1 nad Mansfieldem vstřelil rozhodující branku, před níž se míče dotkl rukou. Kouč Brendan Rodgers se za svého svěřence postavil a řekl, že "není jeho prací se přiznávat". Jeho protějšek, Paul Cox, prozradil, že se cítil "okradený" , ale na druhou stranu uznal, že by instinktivní hru rukou akceptoval, kdyby se jí dopustil její hráč. O třináct dní později dal svůj 7 gól v dosavadních třech střetnutích proti Kanárkům z Norwiche a napomohl tak k výhře 5:0. Následující týden na svou pravou paži poprvé navlékl kapitánskou pásku, ale prohru 2:3 od Oldhamu ve 4. kole FA Cupu odvrátit nedokázal.

2. března si připsal další hattrick, tentokrát byl obětí Wigan Athletic přímo na svém domácím DW Stadium, kde prohrál 0:4. A díky němu se Suárez stal po Robbiem Fowlerovi a Fernandu Torresovi teprve třetím hráčem Liverpoolu, který dal více než 20 branek za jednu sezónu. O osm dní později vsítil 50. soutěžní branku, když otevíral skóre v utkání s Tottenhamem, které výhrou 3:2 před vlastními fanoušky ukončilo dvanáctizápasovou šňůru Spurs bez porážky. Luisito se zároveň stal mužem zápasu poté, co k brance zařídil pro červené pokutový kop, jenž bezpečně proměnil Steven Gerrard. Na konci sezóny se Suárez dostal do šestičlenné nominace na nejlepšího hráče roku podle hráčů, kde nakonec obsadil druhé místo po Garethu Baleovi. Do týmu roku hráčské asociace se však dostal. V tabulce kanonýrů obsadil druhou příčku a s 23 ligovými góly byl nejlepším střelcem klubu z města Beatles. Celkem jich Uruguayec nasázel 30. 28. května jej pak fanoušci LFC jmenovali nejlepším hráčem sezóny a to s více než 64% podporou.

O měsíc a týden dříve se však při remízovém klání s Chelsea znovu ukázal jako problémový, když kousl Branislava Ivanoviće. Sudí si toho hned na hřišti nevšimli a tak mohl Suárez dát v nastaveném čase vyrovnávací trefu. Za násilné chování musel platit další penále, opět v nejasné výši, kterou hráč okamžitě zaplatil, nicméně omluvu, kterou k ní přidal srbský bek nepřijal. Arbitrážní komise navíc usoudila, že tradiční třízápasový distanc je v tomto případě nedostatečným pokáráním, což Suárez odmítl. Nezávislá skupina představitelů asociace mu nakonec napařila desetizápasový trest, proti němuž se již neodvolal. Důvodem bylo "nedostatečné uznání vážnosti celého incidentu" a prohlásil, že "toto odsouzeníhodné chování nemá ve fotbale místo" a "všichni fotbalisté na takto vysoké úrovni mají povinnost jednat profesionálně a zodpovědně, aby byli co nejlepším příkladem pro zbytek, obzvláště pro mladé hráče".

Na konci května roku 2013 Suárez prohlásil, že se bude snažit z Liverpoolu odejít a jako důvod označil nadměrnou pozornost vůči jeho rodině. Poté, co 6. srpna Liverpool odmítl nabídku 40 milionů a 1 libry od Arsenalu, toto přání zesílilo a podnítil to tvrzením, že mu klub slíbil odchod v případě nekvalifikování do Ligy mistrů. Liverpoolský manažer odvětil, že klub neporušil žádný slib a že hráč vůči němu ukazuje "absolutní neúctu". Britský tisk přišel později se zprávou, že uruguayský plejer musí trénovat mimo soupisku áčka a majitel John Henry dodal, že Suárezovi nedovolí odejít. Celé toto extempore nakonec uzavřel 14. srpna sám Suárez, když otočil o 180 stupňů a řekl, že chce zůstat, především kvůli fanouškům, a spekulovalo se i o podpisu nového kontraktu. Po tomto sebepokání trvalo dva dny, než se vrátil do kádru hlavního výběru, v němž se omluvil všem spoluhráčům, ovšem ne Rodgersovi.

Ke konci září mu vypršel trest a první utkání sezóny 2013/14 si připsal ve třetím kole Capital One Cupu proti Manchesteru United. Rudí ďáblové tehdy na Old Trafford zvítězili nejtěsnějším možným rozdílem, tedy 1:0. 29. září si poprvé zahrál i v Premier League, když dvěma góly na Stadium of Light rozhodl o výhře nad domácím Sunderlandem 3:1. 5. října se pak poprvé ukázal na Anfield Road, kde otevřel skóre měření sil s Crystalem Palace. O jednadvacet dní později zaznamenal svůj čtvrtý hattrick v kariéře, proti West Bromwichi. BBC tehdy přišla se statistikou, že Suárez dává hattrick v průměru za každých 20.3 zápasů v PL, což bylo "nejvíce ze všech 46 hráčů, kterým se tento úspěch podařil".

4. prosince si smlsnul na své oblíbené oběti z Norwiche, které nasázel 4 branky. Stal se prvním hráčem historie anglické soutěže, který dal tři hattricky stejnému klubu. Jeho bilance proti celku z Norfolku činila 11 branek v 5 zápasech. 15. prosince byl Suárez poprvé kapitánem v ligovém duelu, soupeřem The Reds tehdy byli kohouti z Londýna. Třemi kanadskými body, které rozdělil do 2 bodů a 1 asistence, de facto rozhodl o triumfu ve Španělsku zvaném manita, díky které Liverpool stáhl ztrátu na vedoucí Arsenal na pouhé dva body. Následující den zvolila fanouškovská skupina Uruguayce nejlepším hráčem roku a 4 dny před Štědrým dnem přišel podpis smlouvy, která jej měla v klubu udržet do roku 2018.

Na Nový rok se brankou podílel na výhře 2:0 nad Hullem a stal se prvním hráčem po již zmíněném Fowlerovi, kterému se podařilo dvacetkrát či více rozvlnit síť soupeřovy brány ve dvou po sobě jdoucích ročnících. Angličanovi se to povedlo v sezónách 1994/95 a 1995/96. Suárez k tomu vyrovnal, a později i překonal, počet zápasů k tomu potřebných, když mu na to stačilo 15 utkání. Jeho výtečná spolupráce s Danielem Sturridgem dostala přízvisko "SAS", nebo-li jednoduše "Sturridge a Suárez". V první březnový den zaznemanl proti Southamptonu 100. start v Premier League a v nadcházejícím kole proti United, které skončilo první výhrou Liverpoolu na stadionu Manchesteru od roku 2009, vstřelil pětadvacátou ligovou branku sezóny. 22. března vsítil šestý ligový hattrick v kariéře a třetí v tom ročníku. Odnesl to Cardiff, který ve Walesu prohrál 3:6. Konec března poznamenal další pokořený rekord, když se po šlágru s Tottenhamem přepisovalo Fowlerových osmadvacet zásahů na Suárezových devětadvacet.

A to nebylo všechno - 20. dubna dal jednu branku Norwichi, čímž se jednak zasloužil o vítězství 3:2 a jednak se stal prvním střelcem 30 ligových kousků od Iana Rushe v sezóně 1986/87. Zároveň se pak přidal k šestici kanonýrů, kterým se povedlo v jednom jediném roce nasázet tři desítky branek. Řeč je o Andy Coleovi, Alanu Shearerovi, Kevinu Philipsovi, Thierry Henrym, Cristianu Ronaldovi a Robinu Van Persiem. Dva dny před tímto zápasem se opět dostal mezi nominované na zisk ceny PFA Player of the Year, kterou 27. dubna skutečně obdržel a to jako první hráč neevropské národnosti. Na začátku května jej hráčem roku jmenovala i asociace novinářů a o něco později se tohoto statusu dočkal i v lize. V ní se 31 góly ve 33 kolech skončil před svým parťákem Sturridgem první v tabulce střelců a nakonec z toho bylo i vítězství v anketě o Zlatou kopačku. O tu se nakonec dělí s Portugalcem Ronaldem z Realu. Těšit jej tak může alespoň fakt, že se podle magazínu Bloomberg stal nejvíce vlivným hráčem v pěti nejlepších soutěžích v Evropě před Lionelem Messim , Zlatanem Ibrahimovićem a znovu Ronaldem.

FC Barcelona

11. července 2014 oznámila FC Barcelona příchod Luise Suáreze za rekordní částku v regionu 80-95 milionů eur. V katalánské metropoli by podle smlouvy měl působit pět let a na svých zádech bude nosit devítku po Alexisu Sánchezovi, který o den dříve přestoupil ke Gunners. První zápas na něj však čeká až po 26. říjnu, neboť si odpykává další trest za reprezentační blikanec, při němž nesmí vykonávat žádné fotbalové aktivity, ani jako divák.

 

Dosavadní kariéra

Mládežnická

2003-2005: Club Nacional de Football

Seniorská

Sezóna Klub
2005/2006 Club Nacional de Football
2006/2007 FC Groningen
2007/2008 Ajax Amsterdam
2008/2009 Ajax Amsterdam
2009/2010 Ajax Amsterdam
2010/2011 Ajax Amsterdam
Liverpool FC
2011/2012 Liverpool FC
2012/2013 Liverpool FC
2013/2014 Liverpool FC
2014/2015 FC Barcelona
2015/2016 FC Barcelona
2016/2017 FC Barcelona

 

Reprezentace

V národním dresu Uruguaye si mohl Suárez poprvé zahrát již v roce 2007, kdy dostal pozvánku do výběru U20 na utkání kvalifikace o postup na Mistrovství světa této věkové kategorie. Jeho tehdejší klub jej ale nepustil. Jelikož Jihoameričané postoupili na závěrečný turnaj, možnost reprezentovat se naskytla podruhé a té už využil. Ve 4 startech si Suárez připsal 2 branky a to v utkáních skupinové části proti Španělsku a osmifinále proti Spojeným státům. V něm však USA vyhrály 2:1 a Uruguay byla vyřazena.

Seniorský debut pro Charrúas přišel 8. února roku 2007, když byl u výhry 3:1 nad Kolumbií. V 85. minutě se nicméně po druhé žluté kartě za odmlouvání arbitrovi pakoval ze hřiště do sprch. V kvalifikačním procesu na MS 2010, a pozdější interkontinentální baráže, odehrál 19 z 20 možných zápasů a dal 5 branek. V červnu 2010 jej pak Óscar tabárez povolal do třiadvacetičlenné soupisky pro finálový turnaj.

Mistrovství světa 2010

Modro-černí započali své putování soutěží bezbrankovou remízou proti Francií. Ve druhém zápase proti hostitelské zemi zařídil Suárez penaltu a nahrával Álvaru Perreirovi na gól v nastavení. Uruguayci vyhráli 3:0. V závěrečném duelu s Mexikem Suárez poslal hlavou do sítě nahrávku Edinsona Cavaniho a stal se mužem zápasu. Byl to totiž jediný gól celého jeho průběhu. Skupinu A tedy Uruguayci vyhráli a postoupili mezi nejlepších 16 celků, kde na ně čekala Korea. Výhru 2:1 zařídil právě Luisito oběma brankami. Obzvláště druhá trefa stojí za zmínku - v 80. minutě prošel kolem beka a vyslal fantastickou střelu z hranice vápna, která se od tyče odrazila do brány. Opět si tedy zasloužil ocenění v Americe zvané MVP.

Ve čtvrtfinále, kam se Uruguay dostala poprvé od roku 1970, narazil Forlán a spol. na Ghanu. Zápas došel za stavu 1:1 do prodloužení, v němž Suárez na brankové čáře nejprve regulérně zastavil ránu Stephena Appiaha z blízké vzdálenosti, ovšem následující dorážku Dominica Adiyiaha odvrátil rukama, čímž se dopustil taktického faulu, za který uviděl červenou kartu. Nařízenou penaltu poslal Asamoah Gyan do břevna a záběry kamer zachytily i radujícího se Suáreze, který se cestou do šaten zastavil v tunelu, aby viděl rozuzlení svého činu. V rozstřelu pak zvítězili Uruguayci 4:2 a postoupili do semifinále.

V něm jim však hlavní ofenzivní opora chyběla a Diegu Forlánovi chyběl v útoku druhý parťák. Budoucí vicemistry z Nizozemska však Uruguayci neporazili a zahráli si tak alespoň o třetí místo s Německem. Na tento duel už byl připraven i Suárez, kterého při každém dotyku s míčem publikum hlasitě vypískalo. I přesto však dokázal nahrát Cavanimu na první gól Uruguaye. Evropané však nakonec vyhráli 3:2 a na Uruguay zbyly pouze pomyslné bramborové medaile. Suárez odehrál 543 minut v 6 zápasech a dal tři branky.

Copa América 2011

Na argentinském turnaji Copa América v roce 2011 zahájil Suárez svou cestu za vítězstvím a ziskem ocenění pro nejlepšího hráče gólem při remíze 1:1 s Peru. Ve své skupině skončil tým sponzorovaný značkou Puma na druhém místě a po dvou remízách a jedné výhře postoupil dále. Ve čtvrtfinále na něj čekala pořadatelská země a duel musel být rozhodnut až střelami ze značky pro pokutový kop. Nervydrásající záležitost zvládli lépe Uruguayci, když vyhráli 5:4. Mezi střelci byl i Luis. V semifinále, v němž Uruguay znovu narazila na Peruánce, dal obě branky a byl zvolen hráčem zápasu. Do finále postoupila vedle jeho země Paraguay, kterou porazila 3:0 a získala rekordní patnáctý triumf na tomto turnaji pro jihoamerické státy. Suárez dal celkem 4 branky.

Letní olympijské hry 2012

9. července 2012 byl Luis Suárez společně se svým týmovým kolegou Sebastiánem Coatesem povolán do výběru Uruguaye pro fotbalový turnaj na olympiádě v Londýně. V prvním přípravném utkání proti Chile dal hattrick a napomohl tak famóznímu obrazu z 0:2 na 6:4. Jako jeden ze tří hráčů starších 23 let mu byla svěřena pozice kapitána. Po úvodní výhře nad Spojenými arabskými emiráty však přišly prohry se Senegalem a Velkou Británií a Uruguay tak skončila již po skupinách. Suárez nedal v průběhu turnaje ani jednu branku.

Pohár konfederace 2013

Ani na přípravném turnaji před brazilským světovým šampionátem nechyběl o rok později tehdy hráč Liverpoolu a vstoupil do něj pohledným gólem z přímého kopu ze vzdálenosti dvaadvaceti metrů. Porážce 1:2 od Španělů v úvodním zápase v Recife však nedokázal zabránit. V následujícím utkání proti trpaslíkovi z Tahiti naskočil na hřiště jako náhradník a dvěma brankami se podílel na demolici 8:0. Díky těmto trefám se stal historicky nejlepším střelcem Uruguaye. V semifinále nakonec vítěze jihoamerického mistrovství z předchozího roku zastavili domácí Brazilci, kteří je v Belo Horizonte porazili 2:1.

Mistrovství světa 2014

Kvalifikaci na brazilské MS zakončil Suárez jako nejlepší střelec jihoamerické sekce s 11 góly. V listopadu roku 2013 porazila Uruguay v baráži jednotlivých kontinentů Jordánsko celkem 5:0 a tím si zajistila postup na nedávno skončený šampionát. 22. května však největší hvězda Uruguayců podstoupila akutní operaci levého kolena a chvíli byla upoutána na vozík, díky čemuž se objevily spekualce o jejím startu. První střetnutí proti Kostarice strávil na lavičce a na trávník se vůbec nedostal. V zápase s Anglii v Areně Corinthians v São Paulu už však nastoupil a hned rozhodl o vítězství 2:1.

Závěrečné utkání skupiny bylo na programu 24. června a Jihoameričané v něm poměřili síly s Italy. Na postup do vyřazovací fáze potřebovali vyhrát, Squadře Azzuře stačilo i remizovat. Kolem 79. minuty se za stavu 0:0 střetl při čekání na centr Suárez se stoperem Giorgiem Chiellinim. Opakované záznamy ukázaly, že útočník upadl na obráncovo rameno a měl jej i kousnout, což se hráč Juventusu snažil dodatečně dosvědčit ukázáním otisku zubů. Mexický sudí Marco Antonio Rodríguez se rozhodl Suáreze nepotrestat a čelil tak řadě protestů ze strany Italů. Mezitím Uruguayci získali rohový kop, z něhož dokázali skórovat a následný stav 1:0 udržet.

O dva dny později oznámila disciplinární komise FIFA uložení trestu ve výši 9 zápasů s okamžitým účinkem, díky kterému si Suárez ve zbytku turnaje již nezahrál. Mimo hru je s největší pravděpodobností i pro příští Copu Américu, kde bude Uruguay obhajovat post šampionát. Jedná se o nejdelší trest od toho pro Maura Tassottiho, který si za zlomení nosu Luise Enriqueho na MS 1994 ve Spojených státech odnesl osmizápasový distanc. Sedmadvacetiletý snajpr dostal rovněž zákaz účasti na jakékoliv fotbalové aktivitě včetně vstupu na stadion jako divák po dobu čtyř měsíců a k tomu musel zaplatit pokutu ve výši 100 tisíc švýcarských franků. Pro takto vysoký trest se ústřední sportovní orgán rozhodl kvůli tomu, že se jedná o třetí přečin tohoto rázu. Chvíli na to oznámila společnost 888poker provozující online gambling, že odstupuje od sponzorské smlouvy se Suárezem.

Přesně v šestý den po celé události se Suárez skrze Twitter omluvil Chiellinimu a celé fotbalové rodině a zároveň slíbil, že už to nikdy neudělá. Výsledek kousnutí však dal za vinu kolizi s hráčem. Chiellini mu následně odpověděl ve smyslu odpuštění a pravil, že doufá ve zmírnění trestu. Toho se však Uruguayec nedočká. AUF (uruguayský fotbalový svaz) se 3. července přesně podle avíza z téhož dne odvolal proti trestu, ale o týden později FIFA toto odvolání zamítla. Suárezův právník přitom tvrdil "že nemá žádné pochybnosti" o evropské kampani namířené proti Suárezovi, za něhož se postavilo spoustu osobností z domoviny, kteří analyzovali, zda jejich hráč vůbec Chielliniho kousnul. Uruguayský prezident José Mujica označil trest za "fašistický" a federaci FIFA označil za "bandu starých zkurvysynů". Kouč La Celeste se společně s kapitánem Diegem Luganem a prezidentem svazu Wilmarem Waldezem rozhodl nezúčastnit dvou mítinků na protest proti výši trestu.

Ve stejně vzdorovité a hájící náladě byla i uruguayská média. Hráči z unie FIFPro pak vyjádřili Suárezovi "veškerou podporu, kterou potřebuje" a že by se nyní "měl zaměřit na rehabilitaci a vážnou léčbu". Sám poškozený, několikrát jmenovaný Chiellini, řekl, že trest je "příliš přísný". Z Barcelony se pak ozývaly hlasy, že jeho omluva byla "čestná", jak pravil Josep Maria Bartomeu, a že to muselo chtít "hodně skromnosti, aby uznal tuto chybu", což tvrdil sportovní ředitel Andoni Zubizarreta. Další posila Blaugranas toho léta, Chorvat Ivan Rakitić, na adresu Suáreze řekl, že je "silný a charakter".

Uruguay
Rok Počet startů Góly
2007 6 2
2008 10 4
2009 12 3
2010 11 7
2011 13 10
2012 8 4
2013 16 9
2014 6 5
2015 0 0
2016 2 1
Celkem 84 45

Údaje ke dni 12. srpna 2016

 

Úspěchy

Klubové

Club Nacional de Football

  • 1x msitr uruguayské Primera División (2005/2006)

Ajax Amsterdam

  • 1x mistr Eredivisie (2010/2011)
  • 1x vítěz KNVB bekeru (2009/10)

Liverpool FC

  • 1x vítěz Football League Cupu (2011/2012)

FC Barcelona

  • 2x mistr LaLigy (2014/2015, 2015/2016)
  • 2x vítěz Copy del Rey (2014/2015, 2015/2016)
  • 1x vítěz Ligy mistrů UEFA (2014/2015)
  • 1x vítěz UEFA Super Cupu (2015)
  • 1x vítěz Mistrovství světa klubů FIFA (2015)

Reprezentační

Uruguay

  • 1x vítěz Copy América (Argentina 2011)

Individuální

  • hráč roku podle PFA (2013/2014)
  • fotbalista roku podle FWA (2013/2014)
  • držitel Zlaté kopačky (2013/2014 - společně s Cristianem Ronaldem, 2015/2016)
  • hráč sezóny Premier League (2013/2014)
  • hráč roku podle FSF (2013/2014)
  • fotbalista roku v Nizozemsku (2009/2010)
  • člen týmu roku dle ESM (2013/2014, 2014/2015)
  • člen týmu roku dle PFA (2012/2013, 2013/2014)
  • hráč měsíce v Premier League (prosinec 2013, březen 2014)
  • nejlepší střelec Premier League (2013/2014)
  • držitel Pichichiho trofeje pro nejlepšího střelce La Ligy (2015/2016)
  • nejlepší střelec Copy del Rey (2015/2016)
  • nejlepší střelec Eredivisie (2009/2010)
  • nejlepší střelec KNVB bekeru (2009/2010)
  • nejlepší střelec jihoamerické kvalifikace na Mistrovství světa FIFA (2014)
  • nejlepší hráč Copy América (Argentina 2011)
  • nejlepší hráč Ajaxu Amsterdam roku (2008/2009, 2009/2010)
  • nejlepší střelec Ajaxu Amsterdam roku (2008/2009, 2009/2010)
  • nejlepší hráč Liverpoolu FC roku (2012/2013, 2013/2014)
  • nejlepší střelec Liverpoolu FC roku (2011/2012, 2012/2013, 2013/2014)
  • držitel Trofeo EFE pro nejlepšího hráče roku (2014/2015)
  • druhé místo v anketě o nejlepšího hráče v Evropě dle UEFA (2015)
  • čtvrté místo v anketě o nejlepšího hráče v Evropě dle UEFA (2016)
  • osmé místo v anketě o nejlepšího hráče v Evropě dle UEFA (2014)
  • člen týmu sezóny Ligy mistrů UEFA (2014/2015, 2015/2016)
  • páté místo v anketě FIFA Ballon d'Or (2015)
  • šesté místo v anketě FIFA Ballon d'Or (2011)
  • držitel Zlatého míče Mistrovství světa klubů FIFA (2015)

 

Sociální sítě

@Luis-Suarez
@LuisSuarez9

 

Zdroj: wikipedia.org, transfer-markt.de